Chrudimské záhady

23.02.2009 00:00

 Kdo má rád poznávání měst a rád odhaluje i tajemnou stránku těchto sídel, neměl by rozhodně minout při svých cestách naší vlastí město Chrudim. Je to krásné město s řadou významných památek a příjemných zákoutí a hospůdek, ale i s bohatou démonickou minulostí, která je reálná i dnes.

    Ten z vás, kdo touží po velkém pokladu, měl by začít pátrat v okolí staré školní budovy, kam byla vsazena kamenná hlava s bradkou jako upomínka na Žižkovu bránu. Podle pověstí je tu ukryt vůz plně naložený zlatem.

    V chrámu Nanebevzetí Panny Marie bylo v minulosti uloženo dvanáct stříbrných soch apoštolů v životní velikosti se zlatýma očima. Ten, kdo je chce najít, si musí počkat na to, kam bude ukazovat stín kostelní věže ve tři hodiny odpoledne. Jednou z variant je i to, že byly sochy uschovány v klášterní zahradě nebo ve hradební věži zvané Prachárna. Dokonce byly pod podlahou nalezeny schody sestupující kamsi dolů, bohužel však zavalené.

    V noci chodí po tzv. klášterních valech duch bezhlavého kapucína. Kráčí po cestičce, má zdviženou kapuci, která zakrývá jen část krví zborceného krku bez hlavy. Údajně je to duch mladého kapucína, který se zamiloval do místní ženy. Její muž je spolu přistihl a kapucínovi usekl sekerou hlavu, kterou pak hodil do řeky. Bezhlavý mnich svým zjevení vždy věští tomu kdo jej spatří nepříjemnou událost.

    Chrudim má ovšem ještě jednu velkou zvláštnost a tou je zázračný obraz svatého Salvátora. Za třicetileté války hráli na tomto obraze švédští vojáci karty. Jeden z nich ve vzteku zabodl dýku do plátna a obraz začal krvácet. Obraz byl proto přenesen do chrámu a lidé vídali v jeho blízkosti zvláštní proměny. Objevovaly se u něj tři hvězdy, ruka se zdviženými prsty, obraz slzel, nebo se proměňoval výrazu světcova obličeje.

    V centru města se v několika domech objevují nejrůznější přízraky. Jde o krvavé postavy na chodbách, rakev na schodech, ohnivé hlavy a nejrůznější obludy a podivné kočáry v ulicích. Chrudim je totiž jedno z mála měst, které se může pochlubit i podrobně zaznamenanými démonologickými pověstmi. Ty byly sepsány místním rodákem Aloisem Gallatem v knize Chrudim z doby kouzel a strašidel, vydanou v roce 1889.

    Hrůzný příběh je tradován i ke klášteru. Jeden zdánlivě mrtvý řeholník byl pochován. V hrobě však obživl. Nemohl se nikoho ovšem dovolat a tak nakonec ve svém hrobě nalezl smrt. V kryptě však nenalezl klidu a zjevoval se po chodbách a v celách kláštera.

    Nutno také dodat, že procházka po tomto městě je plná překvapení a rozhodně stojí za to. Je zde několik velice zajímavých sakrálních památek. Předně bych jmenoval chrám Nanebevzetí Panny Marie, který je doslova dominantou centra města. A je ukázkou skvělé práce stavební hutě. Není jistě bez zajímavosti, že kostel je mnohem starší než samotné město. Dokonce se uvádí, že tu stál ještě dříve, než bylo město založeno. První písemná zmínka o Chrudimi je přitom z roku 993. V centru se rovněž tyčí velký morový sloup Proměnění Krista. Traduje se, že kdo se sloupu dotkne, bude uzdraven. Má totiž vazbu na zázračný obraz sv. Salvátora. Za návštěvu stojí i kostel sv. Kateřiny, který je datován do 15. století. Své kouzlo má i kostel sv. Michaela a řada dalších památek.

    Rád bych připomenul ještě jednu legendu. Jednou zpozoroval kostelník, že z chrámu Nanebevzetí Panny Marie vychází v noci jasné světlo. Když se to několikrát opakovalo, upozornil děkana a třetí noci vstoupili oba do chrámu, kde u hlavního oltáře spatřili klečící modlící se postavu. Jednalo se ducha chrudimského děkana a zakladatele salvátorského kultu, Václava Samuela Hataše.

© 2008 Všechna práva vyhrazena.

Vytvořte si webové stránky zdarma!Webnode